LÁSKA

CHYBÍŠ MI!!!!!!!!!

3. července 2007 v 21:48

CITÁT O LÁSCE

1. dubna 2007 v 10:50
Citáty o lásce*
O lásce
Láska je jen popel na řasách.

Pro lásku bych třeba zemřel, pro život jsem se narodil...

Věřím, že fantazie je silnější než rozum, že sny jsou mocnější než skutečnost, že smích je jediným lékem na zármutek. A věřím, že láska je silnější než smrt.

Odloučení působí na lásku jako vítr na oheň: malý uhasí, velký rozdmýchává .(Sadi)

Zamilovaní nemohou posuzovat krásu.

Jsme dva. Dva na všechno. Na lásku a život, na boj a bolest, na hodiny štěstí. Dva na výhry i prohr, dva na život a na smrt.

Kapka lásky je víc než oceán rozumu.

Někteří lidé vstoupí do našeho života a rychle z něj zase odejdou. Někteří v něm nějakou dobu zůstanou a zanechají stopy v našich srdcích. My už pak nikdy nejsme stejní.

Od té chvíle, co miluje, nevidí ani nejmoudřejší žádnou věc tak, jakopravdu vypadá, (Stendhal)


Láska je jediné, čím můžeš přikrýt své srdce až bude i hvězdám zima z lidského sobetcví..

Odi et amo ( Nenávidím a miluji )- Gaius Valerius Catullus-

Byla to láska, protože mi bylo nevolno- Woody Allen-

Lehko se dáme oklamat tím, co milujeme - Moliére-

Láska jsou dveře, jimiž můžete opustit čas -Osho-

Jenom, když obětujeme hlavu, dobudeme srdce - turecké přísloví-

Je třeba dokázat skutky to, čemu věříš srdcem.

Není zamilovaný, kdo nemiluje navždy - Euripides-

Milovat znamená promíjet

Kdykoli jsem odolal pokušení, bylo to krásné, ale když jsem mu podlehl, bylo to stokrát krásnější
-Heinrich Heine-

ROMANTIKA VERŠE BÁSNIČKY

20. února 2007 v 9:29

Hloubka srdce

Hloubka srdce mnoho tají
jako v oceánu tajemném
sny těm dvou se zdají
o životě vzájemném

Listí na stromech už umírá
něčí srdce potají skomírá
chybí mu lásky cit
s kterým by mohlo klidně žít

slyšíš jak vánek šeptá
bojuj a běž
nechtěj znovu žádnou lež

Po schodišti lásky utíkají
motýlci v bříšku umírají
naděj se ztratila
a jejich láska se zkazila..

Terapie duhou

Až naprší a uschne,
ukážu ti duhu,
barevnou a nekonečnou,
jak dárkovou stuhu.

Jestli budeš chtít,
po jedné barvě tě svezu,
můžeš dojet do konce,
já však v půlce slezu.

Nesnáším totiž jízdu dolů,
ani pády stejným směrem,
nikdy to nedopadne tak,
jak my si přesně přejem.

Až jízdu po duze dokončíš,
budeš chvíli spát,
potom se do barevna probudíš
a budeš se stále smát.

láska někdy bolí

Stiskl si mi ruku..
já myslela že mi pomůžeš..
ale ty si mi řekl,
že dál semnou jít nemůžeš
A mě zastavil se čas
tvé oči se mi vzdalovaly
tvá slova se mi vybavila zas
a do srdce se mi zarývaly

Ta slova mi v srdci zůstala
ty oči mi v paměti ležely dál
ted teprve má chvíle nastala
..můj život ten boj vzdal

Láska je moje prokletí

Láska je moje prokletí,
vždy jen kolem mě proletí
a ani se nezastaví...

Marně volám, marně toužím,
slzy skrápí mojí tvář,
prudká bolest srdce souží,
láska?...velký sedmilhář.

Hledám v smrti vykoupení,
duši upsala jsem ďáblu,
smrti chladné pohlazení,
cítím...cítím...slábnu...

Slzy

Dívka u oltáře,
po tváři jedna slza za druhou.
Sliboval,že přijde,
sliboval lásku na celý život.
Dívka v bílém tu stojí,
v ruce uschlý pugét růží.
Říkal Miluju Tě,
říkal budem navždy spolu.
Dívka s vlečkou a závojem,
a v očích otázku.
Slzy po líci jí tečou,
však na otázku Proč?
jí nikdo neodpoví.

Dobrou noc

Dobrou noc bych ti chtěl přát,
při tom se tě na něco ptát.
Jestli mne stále v lásce máš,
zda-li ti nevadí,když se mnou posnídáš.
Jestli tvé srdce ještě láska zahřívá,
moc rád vidím když se na mne usmíváš.
Ještě pár otázek mám na mysli,
život je samá otázka,když se nad ním člověk zamyslí.
Ty další otázky znějí,
zda mne tvá ústa ještě líbat chtějí.
Zda-li máš milovat se se mnou ještě chuť,
pak také chtěl bych ti říct,lásko navždy se mnou buď.
Také,chtěl bych ti přát krásné snění,
miluji tě a to se nikdy nezmění!

Klíč ke štěstí

Když na kraj udeřila krutá zima
a slunce zamrzlo za ledovou pouští
dotkl jsem se tvé tváře -
neměla sílu na úsměv.

Tvé srdce tluče slabě
a tišeji než dřív...
přešla jsi hranici smyslů
do bezbřehých mlh plných stínů.

Jak ti jen vdechnout život?
Dokáže láska zahřát tvoje srdce?
Vyvede tě něčí ruka z mlžných hlubin?

Ale bezhvězdná noc nepřináší naději
a v mrazu, který zabíjí
dostane slunce své poslední sbohem...

Chci být tvým klíčkem ke štěstí...

ODVAHA

Sedíme za jedním stolem
mé oči se do Tvých vpíjí
vedu řeči jen tak kolem
slova nerozhodnost kryjí.

Chci říct: Jen po Tobě toužím
chci říct: Rád bych Tě políbil
místo toho po talíři kroužím
a hledám co bych rozkrojil.

Rozkrojil bych svoje srdce
ale na to mi chybí odvaha
tak tam plácám obrace i hladce
a uvnitř se dusí láska spoutaná.

O samotě jsem za hrdinu
veršům se svěřím zcela.
Proč mluvíš jen do papíru?!
Proč to neslyší i Danuška?!

Nejkrásnější věc

Nejkrásnější co znám,
je když tebe vedle mám.
Když za ruku spolu jdem,
hned krásnější je celý den.
A když chci slyšet zas tvůj smích,
polechtám tě na bocích tvých.
Mám u tebe hodně plusů,
za to mi dej sladkou pusu.
Nebudu se vůbec bránit,
před ostatními chci tě chránit.
Nechci tě nikomu dát,
na tebe nemusím nic hrát.
Tohle vše můžu puze já,
o tom se jiným jenom zdá.

Krásná láska

Sem jaký jsem,
ty jsi pro mě spása,
když spolu jdem,
je to prostě krása.
Mrazivé dny,
jsou s tebou vždycky krásné,
ruku dáš-li mi,
za teplo vděčíš lásce.
Ta hřeje nás,
my to oba víme,
vzpomínky v nás,
jsou i když spíme.
Já vzpomínám,
na den,kdy jsem tě poznal,
krásně ted je nám,
než když sem tě neznal.
Miluju tě,
říkám právě tobě,
ted lásku mám,
zas po delší době.
Jsem strasně rád,
že mám zas svoji lásku,
pojd mi pusu dát,
půjdem na procházku.
Srdce tvé,
nikomu nedávej,
už je pořád mé,
nikdy se nevzdávej.

Řekni kdy procitáš?

Stačí jen mávnutí,
a k tobě povzlétnu,
víc a víc strácíš se,
skoro tě nevidím.
V touze se pokládám,
jak prsty na flétnu,
všem co se milují
tak strašně závidím.

Pomoz mi. napověz
..jinak sám nevzlétnu.
Řekni kdy procitáš,
a já tě navštívím.
Jemně tě pohladím,
do očí pohlédnu,
vlasy se ovoním,
a zase odletím.

Stýskavá

Vedle sebe Tě mít
stále tu s tebou být,
a na zádech ležet
vstříc našim snům běžet.
Škábat na zádech
a líbat Tě na rtech,
chci tě mít celou noc
chybíš mi strašně moc...

ROZLOUČENÍ

Vím, že na mě myslíš, cítím to.
Kolikrát Tě z toho duše bolí.
Odpověď znáš, ale už dávno víš,
Že čas ti plyne a já trápím tě.

Odpověď znám i já , přiznávám.
Přetnout něco tak krásného bolí mě.
Z celé duše vyznávám "Miluji Tě"
Proto bolest v duši ozývá se.

Už vím, že cesty naše rozešli se
Vzdát se tě však nedokážu,
Krutou hru si s námi život zahrál.
Lásku tichou, mlčenlivou vzal nám.

Ztraceno ...

Kam odletělas hvězdo má?
A kde jsi můj anděly, strážný?
Vyhaslas, nebo Tě uchvátila cesta daleká?
Ty jsi mi andílku uletěl... mám to marný.

Žádné světlo už nedává mi sílu,
nemám pod čí křídla se skrýt.
Ztratila jsem to nej, ztratila jsem víru,
má vůbec cenu, nebo mám snad pro co žít?

Pro přátelé?Nemám, neboť mi byli hvězdou,
pro lásku?Odletěla, byla právě mým andělem strážným.
Co s tímhle žalem, a temnou tmou, a co vlastně se mnou?
Jak mám žít bez Tebe, Vás, se srdcem prázdným.

Daruj..

Daruj úsměv, který potěší.
Daruj slovo, který utěší.
Daruj slzy, které nevyschnou.
Daruj ruce, který nestárnou.

Daruj sebe a získáš mnohem víc,
daruj srdce a poznáš lásku.
Nemusíš znát jména všech krasavic,
a přesto získáš to největší krásku.

Jen tak krátce..

Nechci žádný modrý z nebe,
nechci žádný dary moře,
nechci žádnej zlatej důl..
Stačí mi úsměv, kterej bude Tvůj.

Jenom tak krátce chci Ti říct,
protože málo je někdy mnohem víc,
že nechci žádný planý sliby,
jenom Tvoje láskyplný činy.

Pošeptej

Pošeptej mně, pošeptej
Polechtej mě, polechtej
Líbej, líbej ušní lalůček
A postup ještě o krůček
Moje kůže zrůžoví touhou
A pak za chvilku pouhou
Vjedou Ti ruce do mých vlasů
A já obejmu Tě kolem pasu
Kůže až touhou zrůžoví
Nikdo to na nás nepoví…
Zachvěju se jen tak jemně
Až uvidím Tvoje oči temné
Pošeptej mně, pošeptej
Polechtej mě, polechtej
Líbej mě a líbej …..

NEŠTASTNÁ LÁSKA

16. února 2007 v 21:34
Nešťastná láska je, když poznáte úplně skvělýho kluka, hodnýho, romantickýho, citlivýho... a mooc krásnýho!
Zamilujete se do něj na prvni pohled, vypadá to, že on do vás taky..
Píšete si s ním několik měsíců, pak se znovu uvidíte a zažijete s ním moc pěkne chvíle, hodiny se objímate a líbate, on vás krásně hladí po vlasech a pevně vás drží a vám se štěstím podlamují kolena, nemůžete tomu uvěřit, že je to realita a chcete v té chvíli zůstat napořád...
jenže pak se ten kluk asi něčeho lekne, má strach ze zklamání a odmíta vás.. strašně to bolí a užírate se myšlenkami na něj.. víte, že s ním už nikdy nemůžete být, že ty krásne chvíle byly pouze pro jednou a už nikdy víc je s ním nezažijete..
máte ho pořád před očima a nevíte co máte dělat, abyste se z něj nezbláznili... už ani nemáte slzičky na to, abyste si nějak ulevili... nemyslíte na nic jiného než na něj a strašně se bojíte, co bude dál.. ptáte se, co je vlastně smysl života, když on je tam a vy jste úplně někde jinde..?
proč jen spolu nemůžeme být.

NĚCO O LÁSCE

16. února 2007 v 21:29
Láska je magická moc,
jež křísí věci mrtvé,
věci,jež se zdály býti mrtvými,
věci, jichž jako by už ani nebylo.

Lidé nežijí tím, že se o sebe starají, ale že je v nich láska.

Neodháněj nikdy lásku od sebe.
Je jí tak málo na světě.
Co všechno se nenazývá láskou!
A bývají to mýdlové bubliny,
které se nejlehčím závanem rozpadají
v nic. - Komu však cit pravé lásky
jednou vrostl do srdce,


Uctívám Lásku,je jí zatraceně málo,
já chtěla milovat,
ale nebylo mi přáno,
možná mi to krásné připadalo,
ale asi se mi to jen zdálo,
možná zas zítra až probudím se ráno.


Uctívám přátelství,to mnohdy víc než Láska je,
někdy bolí,
ale to pravé zůstává,musíš to poznat sám,
je spoustu lidí co na přátele si hraje,
jen ten pravý jde s tebou do boje
a takový přátele já mám.

Bojíš se Lásky,tvrdíš,že Láska bolí
ano máš pravdu,ale je i krásná a ty to víš
je kořením života a života je i solí
a svým odříkáním se jí nezbavíš.


Bojíš se citů,toho zvláštního pocitu,
když miluješ a máš rád,
vím hodně si prožil a hodně ztratil,
myslíš že nová Láska už nepřijde,
a bojíš se už milovat.


Když tedy milovat se bojíš,
tak věř v Lásku přátel,
je mnohdy silnější a jak se zdá,
i tu Lásku citů,které se tolik bojíš,
přátelská Láska překonná.


Dovol mi být tvou přítelkyní,
a dovol mi Tě ráda mít,
jsi člověk,kterýho si děsně vážím,
a vím že takové přátelství,
si člověk musí zasloužit.


Neustále šeptal jsi mi slova lásky,
byla jsem jak smyslů zbavená,
tenkrát měla jsem si uvědomit,co to znamená,
a nedělat si dneska vrásky.


Když někdo Lásku slibuje,
umí sladký být jak med,
chvástá se,toká,nad úspěchem si libuje
a já hlavu zblblou mám,
ale pak přijde rána a to hned.


Hned jak Lásky nabaží se,
tak zevšední mu a jak se zdá,
je to sobec,že ubližuje,to nevadí mu,
vrásky si proto nedělá,
odchází.......neotočí se.


Bolí to,pláču a každou další slzou říkám si,
byla to ta pravá Láska? Mám se další Lásky bát?
Pak kdosi přijde,pohladí mě
a řekne slova"mám Tě rád"
a já jsem zas tam, kde jsem byla,
ale Láska kvete do krásy.


Chtěla bych být Vílou tvých snů,
lásku mít a lásku dát,
být s tebou do konce našich dnů,
a do té doby s tebou se smát.

Chtěla bych tvou Vílou být,
a ty bys mohl být princem mým,
nádherně jeden druhého mít,
podělit se s životem svým.

Budu tvou Vílou,budeš-li chtít,
a budu se s tebou smát,
nenechám nikoho lásku nám vzít,
budu-li vědět,že máš mě moc rád.

Chtěla bych být Vílou tvých snů...

Kdyby si člověk mohl třeba něco přát,
přání, jak od zlaté rybičky,
nevím jestli bych si něco přála,
asi bych se spíš měla bát,
nevěřím na sladké řečičky.


Přeci jen,ale kdyby přání splnitelné bylo,
co přát si ze všeho nejvíce?
Co člověku by pomohlo a uspokojilo?
Bohatství?Krása?Plná lednice?


Přemýšlím nad přáním,
i když vím,že zázraky se nedějí,
Asi přála bych si pro všechny
lásku,zdraví a srdce plný nadějí.


Sluníčko svítilo a děti v parku vesele si hráli,
skotačili a všemu se jen smáli.
Ve větvých stromů s listím vítr jemnoučce si hrál
a jak ty děti,dováděl a vesele se smál.

Pár kolemjdoucích lidí,zastaví se a ty děti úsměvem pohladí,
nechají čas plynout a na lavičku se posadí.

Vedle na lavičce,párek milenců užívá si chvilku co můžou spolu být,
láska z nich sálá a i to dokáže pohladit.

Zkrátka jeden krásný letní pohodový den,znáte takový?

Nebo žijete ve spěchu jen?

Zastavte se na chvilinku jen malou,

pohladte děti úsměvem a dívejte se jak vesele si hrajou.

Vždyt pro některé lidičky je to jenom sen,

žijí ve spěchu a depresích,neznají krásný letní pohodový den.

Není to škoda? Zamyslete se nad tím maličko,

děti,vítr i milenci si hrají,venku svítí sluníčko.

Žijeme jen jednou lidi a láska, svět a život je tak krásný,

miluji úsměv,veselost a lásku,snad naladila jsem Vás trochu svojí básní.



Podívat se do očí,
bože to je krásný sen,hlava se ti zatočí,
a ty v nich hledáš,hledáš odpovědi na otázky,
které ještě neznáš.
Co že oči ti odpoví? Stačí zeptat se jich jen.



Otázka a odpovědi,
co se Lásky týká,jsou v těch očích ukrytý
jsou jak kapka v moři,jak srdce v růže stromu vyrytý,
zeptej se jich,snad odpoví ti
alespoň se to o nich říká.


Oči ty prý vyzradí,
i všechna tajná přání,stačí se do nich zahledět,
dlouze,něžně ,vášnivě a poví ti to co nikdo neví ani zdánlivě,
vždyt oči jsou na dívání.


Proč jen Láska tolik bolí? Proč když člověk miluje a myslí si,že štastnější už nemůže být,přijde kdosi a přetáhne ho holí,bouchne a chce všechno pokazit?

Proč,když někdo říká"miluji Tě a mám Tě rád",mám pocit,že nemyslí to vážně,že je to ten kdosi a chce si jenom hrát?

Proč ten cit,co po staletí nazývá se Láska, blbne lidem hlavu,u srdíčka bolí a taky hodně hřeje,že myslíme si,že život je jen sázka?

Proč milující člověk,stále usmívá se,myslí stále ve snách je a jistě musí štasten být,pak úsměv ztrácí a během chvilky z Lásky nenávist je....mimochodem...taky zajímavý cit?

Proč je třeba v Lásku věřit,hýčkat ji a starati se o ní s láskou? Nesmíme ty city mezi sebou měřit,je každý jiný...a Láska?....stala by se pak jen sázkou!

Proč,proč,proč,proč to tak,ale musí být?

Protože Láska je moc vzácná a je to ten ..NEJKRÁSNĚJŠÍ CIT!!!!!!

Za koho hlavu do oprátky dáš?
Když,srdce všude kolem mlčí,
utopené v bažinách.
Tvé srdce spoutali a drží nad
ním stráž!

Duše roztříštěná na sklíčka,
však nezhasíná...
přez hlídky,tlustý zdi,
přez světlo sluníčka,
pronikne k tobě moje zář.

Poraněné srdce,okouzlený zrak,
lží,bolestí potříštěná slova,
pravda trvá a ne naopak,
vodou živou,křištálovou
omyjí se znova.

Uvolni srdce z těžkých okovů,
mé srdce,co na dlani se krčí...
čeká....

Trápím se myšlenkou,kdykoli začnu
snít,
kolik je krásných míst,v kterých mi nelze
žít,
na lidi myslívám po kterých stěží
jen,
sklouzne můj něžný zrak,jako by
okouzlen,
na úsměvy na tvářích,beze mě uschlý
květ,
já bez těch úsměvů mohla jsem
zešílet.

Abych se utěšila,podnikám zvláštní
lov,
snažím se den co den,chytat se krásných
slov,
a ve snách vytvářím na tvářích
ůsměvy,
ve slokách,ve slohu,
co zbývá mi nežli psát,
když všechno nemohu.....

Ten jej uchová až do smrti;
jako jasná jantarová krůpěj,
jež nemůže ani vyschnouti,
ani vyprahnouti,
září taková láska v prsou!

MILUJI TĚ

16. února 2007 v 21:24
Miluju Tě,jen Ty jsi láska má,
tak něžná,vzrušující,
jediná.
Miluju Tě stále víc,
každý den toužím stokrát to říct,
že jen s Tebou lásku prožívám
a s Tvým jménem na rtech
stávám i usínám.
Miluji Tě,
tak nenechávej mne už samotnou,
přijď a do svých dlaní vezmi ruku mou.
Bez Tebe se mé srdce souží,
zašeptám ti do ouška po čem toužím
a jak moc Tě miluju...

CITÁTY O LÁSCE

16. února 2007 v 21:14
citáty o lásce
Od té chvíle, co miluje, nevidí ani nejmoudřejší žádnou věc tak, jak opravdu vypadá.
Neobyčejně krásné ženy udivují druhý den méně.Láska začíná tím, že se člověk cítí být osamocený, a končí tím, že člověk po tom touží.
Srdce dobudeš, jen když hlavu objetuješ.Láska je to, čemu se po svatbě říká omyl.Vše zmůže láska.Velká láska se rodí z velkého poznání toho, co milujeme. Co neznáš, to nemůžeš milovat - leda chudě.Kdo miluje, ten se neptá, co dělat.
Platonická láska - sex od uší výše.
Je třeba být si trochu podobni, abychom si rozuměli, ale trochu rozdílní, abychom se milovali.

Hluboký vztah nemůže existovat bez velké důvěry a svobody být sám sebou. Nemuset si na nic hrát, jen být. Nechtít, aby ten druhý byl takový či onaký, nýbrž aby taky byl jen sám sebou.


Duše některých lidí jsou tak silně, že jsou schopni obětí, jejichž odměnou je vědomí, že milované osobě zajistí štěstí.


Když nejsi s tím, koho miluješ, miluj toho, s kým jsi. Dokud ten, koho miluješ, nepřijde na to, s kým jsi. S láskou ubíhá čas. S časem ubývá láska.


Bát se lásky znamená bát se života a ti, kdo se života bojí, jsou již ze tříčtvrtin mrtví.

Stačí minuta, abyste si všimli člověka, hodina, aby se vám stal sympatický, den, abyste se zamilovali, ale nestačí celý život, abyste na něj dokázali zapomenout.

Není opravdové lásky v srdci toho, kdo není schopen obětovat svůj život k záchraně toho, koho miluje.

Lásku si nelze vynutit ani vyloudit lichotkami, přichází sama, nehledaná, nečekaná, nežádaná.


Milovat znamená radovat se z cizího štěstí.

Srdce má důvody, které rozum nezná.

Hluboký vztah nemůže existovat bez velké důvěry a svobody být sám sebou. Nemuset si na nic hrát, jen být. Nechtít, aby ten druhý byl takový či onaký, nýbrž aby taky byl jen sám sebou.


Duše některých lidí jsou tak silně, že jsou schopni obětí, jejichž odměnou je vědomí, že milované osobě zajistí štěstí.

Když nejsi s tím, koho miluješ, miluj toho, s kým jsi. Dokud ten, koho miluješ, nepřijde na to, s kým jsi. S láskou ubíhá čas. S časem ubývá láska.


Bát se lásky znamená bát se života a ti, kdo se života bojí, jsou již ze tříčtvrtin mrtví.

Stačí minuta, abyste si všimli člověka, hodina, aby se vám stal sympatický, den, abyste se zamilovali, ale nestačí celý život, abyste na něj dokázali zapomenout.

Není opravdové lásky v srdci toho, kdo není schopen obětovat svůj život k záchraně toho, koho miluje.


Lásku si nelze vynutit ani vyloudit lichotkami, přichází sama, nehledaná, nečekaná, nežádaná.


Milovat znamená radovat se z cizího štěstí.

Srdce má důvody, které rozum nezná.

Každý žil tolik, kolik miloval.


Láska je to, čemu dovolujeme, aby nám ubližovalo.

Nic nemá na světě takovou cenu, abychom se kvůli tomu mohli odvrátit od toho, co milujeme

I velká láska je jen malou náhradou za první lásku.

CO VÁM PROZRADÍ KVĚTINY

16. února 2007 v 21:09

BEZ - nenech mě dlouho čekat
BLEDULE - musím s tebou mluvit beze svědků
FIALA - toužím po tobě
HYACINT - jsi skvělá
CHUDOBKA - hodně štěstí
JABLOŇOVÝ KVĚT - nerozumím mluvě tvých očí
JIŘINKA - popřej mi více trvalé lásky
KAKTUS - naše štěstí bylo krátké,trvalo jen okamžik
KAPRADÍ - miluji tě od prvního setkání
KARAFIÁT BÍLÝ - nenechávej mne v nejistotě
KARAFIÁT ČERVENÝ - trápí mne tvé otálení
KOPRETINA - tvá krása je jen pýchou
KONVALINKA - mám tě ve svém srdíčku
KOSATEC - tichá voda břehy mele
LILIE - skromnost, nevinnost
MACEŠKA - trápíš mě
MODŘÍN - kdyby tě vše opustilo, přijď ke mně
NARCIS BÍLÝ - tvá hrdost hraničí s nafoukaností
NARCIS ŽLUTÝ - i když jsme se pohádali, stále na tebe myslím
OŘECH - zevnějšek spanilý,vnitřek .....
PAŽITKA - lásce nikdo neodolá
PETRKLÍČ
- kdo je pánem tvého srdce?
RŮŽE BÍLÁ - nadevše je čisté svědomí
RŮŽE RUDÁ - náležím zcela tobě
RŮŽE RŮŽOVÁ - jsi krásná
RŮŽE ŽLUTÁ - závist, mlčení, nevěra
SASANKA - chci se s tebou setkat
SNĚŽENKA - tvé oči nelžou
TŘEŠŇOVÝ KVĚT - budeš opětovat moji lásku?
TULIPÁN - pýcha předchází pád
TULIPÁN ŽLUTÝ - mám tě dost
VANILKA
- vítězství je tvé
ZIMOLEZ - miluji tě stále víc
ZVONEK - kdy tě zas uvidím?

CO JE TO LÁSKA,

16. února 2007 v 21:08
Láska je zvláštní věc.Několikrát za život (ale řekla bych,že jen jednou)je člověku dovoleno poznat to,pro co tu jsme.
To,kvůli čemu chceme žít a co dělá náš život krásným.A také to,co opravdu moc bolí.
Někdy bývá osud zlý a dvoum lidem není přáno.Jsou pro sebe stvořeni,ale "někdo" určil,že tomu tak nebude.
Jsou tu pak už jen malé chvilky,tajné chvilky,které ti dva stihnou prožít,když se nikdo "nedívá".
Těch chvilek je ale hrozně málo.Ale na ty chvilky lidé čekají.
Pak nastává záplava štěstí a radosti.Ani jeden z nich se nedívá dál,to přece nemohou...
Čas,který jim byl určen,vypršel (zatraceně krátký čas).Pak jen už budou žít a vzpomínat (i když budou muset patřit jinam-k někomu jinému).Život pak ztrácí smysl,kolik slz za to prolijeme.
Třeba se zase někdy shledají,ale nikdy(vůbec nikdy)nebudou spolu.
Proto buďme vděčni aspoň za to málo,co se mohlo stát.
A pokud tu tíhu neuneseme plačme,křičme...Ale nic nám nepomůže.Život už je takový...

LÁSKA PROČ TO TAK BOLÍ

16. února 2007 v 21:06
Proč to tak bolí mít někoho rád? Zcela mu věřit o něho se bát?
Co je to láska? Možná jen cit nebo jen pojem, jenž neznamená nic!
Ze začátku je opravdová, později bolí a rány, jenž zanechává těžce se hojí!
Nevěřím na lásku, těžce mě zklamala a jizvu na duši mi zatím nechala...
Je mi patnáct - jsem ještě dítě, Andy, říkaj, svěř se, nikdo nezradí Tě!
Chci být jen sama, jen tak bez lásky, chci sedět na louce a pozorovat, obláčky...
Co je mi do lidí, kteří jsou kolem, i když lásku neznají, znají jen tem pojem.
 
 

Reklama





MOJE IKONKA

IKONKA NA WEB
MANŽEL A SYN MOTOCROSS